Dívám se na mořskou hladinu
a píši sladké básně.
S prostředím krásně splynu
tady u moře je fakt krásně.
Do moře vstoupím
a položím se na vodu.
Plavat umím, já se neutopím,
vůbec necítím nudu.
V moři stojím,
mé tělo se omývá,
s vodou se pojím,
tak jak to vždy bývá.
Plavu dobu dlohou,
tím se uklidňuji.
Jsem naplněna touhou,
když narazím na tmavou sluji.
Vkročím do ní,
leží tam krásný muž.
To můj sen není,
on vzbudil se už.
Otevře oči
a s úsměvem se zeptá :“Co je to za krásku? „.
Svět se se mnou zatočí,
na první pohled k němu pocítím lásku.
Řekne: „Pojď ke mně blíž“,
a ruce natáhne.
„Zamiloval jsem se, to jistě víš“
a pohledem mě přitáhne.
Sladce mě políbí
a zatřese se zem.
Věrnou lásku na věky mi slíbí
a spolu do ráje ruku v ruce jdem.
